G. Vithoulkas
Anhalonium Lewinii, Lophophora williamsii Mescaline, „Mescal buttons“, Peyote, Peyotl, Pellote. Řád: Cactaceae
Základní rysy
Tento lék byl dříve používán jen zřídka, ale v budoucnu bude indikován stále častěji. Anhalonium aktivuje určité oblasti v mozku, které mají pravděpodobně vztah k jeho vyšším a nejvyšším funkcím; zdá se, že ovlivňují to, co můžeme nazvat spirituálním, nebo ještě lépe transcendentálním aspektem naší existence. Věřím, že tyto funkce, nebo spíše tato kapacita mozku, otevírají nové dimenze v porozumění a v možnosti dosažení vyššího vědomí. V moderní době bude stále více zasahovat do hry, buď přirozeným způsobem – to znamená duchovními praktikami -, nebo uměle pomocí silných halucinogenních drog, ke kterým patří i Anhalonium.
Protože příslušníci této a pravděpodobně i příštích generací se budou intenzívně snažit o dosažení duchovních cílů ať už prostřednictvím aktivit probouzejících vědomí, anebo pomocí drog, pravděpodobně důsledky takové intenzívní autostimulace povedou k patologickým reakcím centrálního nervového systému u stále většího počtu lidí. Chceme zde podat přehled patogeneze této drogy, a tak přiblížit povahu těchto reakcí.
Rád bych připomněl, že nemoci se nepřetržitě vyvíjejí. Jsou vytvářeny a ovlivňovány způsobem našeho života; to znamená tím, jak myslí, jak cítí a jak se chová celá naše generace. Nejsou izolovaným, odtrženým ani náhodným fenoménem. Nemoci budoucnosti ponesou pečeť kultury drog, sexuálního uvolnění, úpadku morálních hodnot a ustavení nových „etických“ zákonů založených na nenasytnosti a egocentrismu. Jedním z varovných znamení pochybení ne pouze několika jedinců, ale celé generace, je obrovský nárůst takových nemocí jako rakovina, duševní choroby nebo AIDS.
Anhalonium vyvolává psychické stavy napodobující to, co můžeme nazvat falešnými „duchovními“ nebo „transcendentálními“ nebo „mystickými“ zážitky (jak vidíme na indiánské tkanině na obrázku). Při práci s nemocnými budete občas zmateni tím, co se děje v případech Anhalonia. Jde o skutečnou spirituální zkušenost, kterou člověk prochází a která je součástí jeho duchovního rozvoje, nebo se jedná o nebezpečnou patologii, proti níž je třeba okamžitě zasáhnout?
Případy Anhalonia spadají do dvou kategorií: jsou to případy lidí, kteří jsou na duchovní cestě a snaží se o vývoj, ale i případy lidí, kteří vyšli z drogové kultury a jde jim doslova o přežití. V obou zmíněných skupinách se setkáte s patologickými stavy, které budou potřebovat specifické léky. Jedním z nich je Anhalonium.
V případech Anhalonia se zdá, jako by byly zdánlivě bez důvodu ložiskově stimulovány především oblasti mozku ovlivňující nevědomí. Výsledkem jsou jedinečné patognomické obrazy léku. Prakticky veškerá známá patologie léku, kromě některých známek motorické inkoordinace, se týká mentálních příznaků. O patologickém vlivu Anhalonia na ostatní tělesné orgány víme jen velmi málo.
Zdá se, že Anhalonium ochromuje mysl – individuální schopnost logického myšlení – a vytváří živé vize v nových časových i prostorových dimenzích. Vypadá to, jako by počátečním účinkem bylo rozboření navyklé koncepce času a prostoru; ta je nahrazena naprosto novou zkušeností. Čas se zdá prodloužený, prostor dezintegrovaný. Pacient chybuje v určení místa, dělá chyby v prostoru i čase; ztrácí pojem času, přítomnost jakoby splývala s věčností.
Společně s touto počáteční reakcí nastupuje pocit narušení osobnosti; pocit depersonalizace, ztráta sebepojetí a sebekontroly, a pocit oddělení od okolí.
Současně s tím, jak slábne vůle a zmenšuje se sebekontrola, vzrůstá vhled do dějů, odehrávajících se uvnitř psyché a narůstá vlastní sebeuvědomění. Zlepšuje se i vědomí vlastního těla. Člověk se stává jasnozřivým, někdy získává věšteckou schopnost. Je to, jakoby se logická mysl vzdala kontroly, a vedení převzalo nevědomí – anebo část supervědomé mysli. Nastupuje zvýšené vzrušení, které může vrcholit ve stavech extáze. To může připomínat jeden ze stavů léku Agaricus. Mysl se stává aktivní a vnímavou, člověk má pocit větší lehkosti i lepších intelektových schopností. Přichází množství myšlenek; mysl se zdá extrémně čistá a schopná chápat složité vnitřní otázky. Avšak tyto myšlenky a vize pronikají do vědomí jedince příliš rychle, zdá se, že nad ním nabývají nadvládu a člověk není schopen je kontrolovat. Nemůže se jim bránit; je přinucen se jimi zabývat, dokonce na ně verbálně odpovídat. Pro Anhalonium je typické, že tyto nevědomé vize – často velice barevné – nejsou děsivé; a navíc, ačkoli člověk ví, že jsou nereálné, prožívá je a přistupuje k nim, jakoby byly skutečné.
Přichází rozlet představivosti (euforické fantazie), jakoby byla mozková činnost náhle obrovsky aktivována, a jakoby člověk vklouzl do světa vizí a bludů. Má dojem, že splývá s okolím, dostává se do stavu zmatené identity. Tyto převládající vizuální iluze naprosto ohrožují jeho schopnost normálně fungovat. Při tom chce a potřebuje mít někoho vedle sebe. Má silnou potřebu mluvit o svých prožitcích. V této touze po vyjádření sama sebe se určitě projevuje prvek sobectví, egoismu. Vyžaduje na ostatních, aby poslouchali zážitky z jeho vizí. To se může vystupňovat až do chorobné povídavosti, někdy s rychlou nebo inkoherentní řečí.
Pro lék jsou typické „krásné“ iluze. Absurdní zážitky se vyskytují daleko méně. Chybí panika, která by se u takových stavů dala očekávat. Není normální, že člověk, který prožívá takové silné iluze, zůstane nedotčen strachem. Nedostatek strachu je pro Anhalonium charakteristický.
Nastává silný pocit, že člověk je oddělen od svého fyzického těla; tělo není materiální, vznáší se ve vzduchu. Má pocit, že je dvojitý, nebo že předměty jsou dvojité, nebo že je oddělen od fyzického světa, na který se dívá shora.
Pacient Anhalonium má barevné vize, vidí zářivě barevné předměty; předměty se také mohou zdát malé a pohybující se. Nebo se mohou se zdát zvětšené a pak zmenšené; písmena jsou zmenšená. Všechno je podivné; všechno je průhledné. Čas vnímá zkresleně; čas plyne příliš pomalu.
Má iluze, že vidí postavy a obličeje lidí, kteří mají masky; vypadá to, jakoby nechtěli, aby byla vidět jejich skutečná tvář, jejich skutečné záměry, aby nebylo vidět, že jsou pokrytci a intrikáni.
Má pocit, že je veliký a nesmrtelný, anebo že je mrtvý. Objevují se sluchové halucinace; slyší hudbu, zvuky nebo hlasy.
Cítí, jakoby měl dvě vůle nebo že jeho vůle je oddělená od jeho myšlenek. Někdy vidí příšerné tvary, absurdní nestvůry, ale to je výjimečné.
Je jasné, že tento lék bude dobrým nástrojem pro léčbu schizofrenie nebo hebefrenie.
Zajímavým aspektem těchto případů je fakt, že reagují na své bludy tím, že o nich mluví a komentují je, jakoby byly reálné. Účastní se na svých bludech nebo iluzích tím, že o nich mluví. Zdá se, že nepociťují ani nepotřebují vyjádřit strach, ale chtějí mít někoho vedle sebe, komu by mohli sdělovat své stavy.
Reagují intenzívně na hudbu. Při poslechu hudby mohou mít pocity, že jsou vynášeni ven ze svého těla. Zvuk bubnů může vést k euforii.
Jejich iluze a bludy jsou hodně ovlivněny tělesnými doteky; když je někdo objímá, vize a zvuky jsou intenzívnější.
Jak už jsem zmínil dříve, pro homeopata může být někdy obtížné rozlišit, zda jsou tyto stavy skutečně patologické, nebo zda je to výsledek vědomé snahy o dosažení duchovního rozvoje. Myslím, že jedním z parametrů, kterého lze použít k rozlišení, zda léčit nebo neléčit, je to, že se pacient cítí těmito vizemi obtěžován – i když ho nemusí děsit; možná právě to jej přivede k vám. Pokud je taková zkušenost duchovní povahy a vede pacienta k osobnímu růstu, zjistíme, že pro něj má určitý význam. Transcendentální informace obsažená v jeho vizích mu umožňuje rozpoznat řešení jeho dosud nevyřešených hlubokých osobních konfliktů. Vize jej jiným způsobem nutí, aby vzal na vědomí své předchozí chybné chování. Jsou pro něj podnětem ke změně v jednání i v životě. Domnívám se, že pokud se člověk navzdory takovému varování nezmění, začnou jej tyto zážitky z jiného světa znepokojovat, obtěžovat a mohou se stát i nebezpečnými. Nakonec mohou narušit jeho psychické zdraví.
Homeopatický lékař musí být mnohem pozornější než většina konvenčních psychiatrů, kteří tváří v tvář takovým projevům pravděpodobně použijí svá diagnostická kritéria a zavřou tyto pacienty do ústavů pro duševně nemocné, umrtví je toxickými psychotropními léky a pravděpodobně zničí jejich šance na normální život.
Nesmíme zapomínat, že žijeme v době, kdy nejdůležitější úkoly kladené na jednotlivce se dotýkají jejich duševního růstu na nejvyšší úrovni, a že my homeopaté se ještě musíme mnohé naučit a pochopit, než můžeme být skutečně nápomocni svým bližním jako léčitelé. Současná exploze halucinogenních drog na nás klade požadavek, abychom ty, kteří je užívají, neignorovali ani neobviňovali, ale spíše se snažili porozumět tomuto fenoménu v celé jeho hloubce.
Podíváme se, jací jsou lidé, kteří potřebují tento lék. Pokud zrovna nejsou ve specifickém stavu vizí a iluzí, jsou to uzavření, nudní, nepříliš společenští lidé. Touží po samotě a můžeme o nich říci, že jsou egocentričtí.
Přítomnost druhých lidí dokonce zhoršuje jejich symptomy. Ve společnosti jim chybí sebedůvěra, neradi se projevují a nechtějí být ani vtaženi do hovoru. Strach, obavy, hrůza z lidí: antropofobie. Cítí se osamoceni a -často – opuštěni. Mají také sklon k iracionálním změnám nálady, bývají vznětliví, hádaví a často používají ironii vůči sobě i druhým.
Je to typ lidí, kteří dokonce už v dětství mají pocit, že nepatří do této společnosti, že stojí mimo. Stávají se nedůvěřiví a podráždění vůči ostatním lidem a mohou se snadno stát obětí takzvané „existenciální úzkosti“.
Mladí lidé, u kterých se projevuje patologie Anhalonia, mohou být ovlivněni duchovními idejemi a vydávají se po cestě hledání a nesobeckého odříkání. Nepřekvapuje, že výsledek takových sklonů bývá často tragický, snadno mohou sklouznout k drogám a zůstat tak uvězněni v bludném kruhu.
Logicky vyvstává otázka, zda je možné, že tak zdánlivě ušlechtilé a hluboké osobní směřování, které má celoživotní dosah, může být důsledkem skryté mentální patologie. Bohužel mám tu zkušenost, že bývá, naštěstí ne ve všech případech. Existují lidé, kteří hledají duchovní cestu na základě velmi zdravých popudů. Ale bohužel jsem se setkal i s lidmi, kteří byli přesvědčeni, že jsou hledači pravdy, a zatím byli duševně nemocní, a bylo by vhodnější nazvat je hledači svého ztraceného duševního zdraví. Cítili, že ztratili svou vnitřní rovnováhu a věřili, že ji mohou získat zpátky prostřednictvím duchovního osvobození. Tito lidé většinou velmi naléhavě potřebují homeopatickou léčbu.
Vrátíme se k popisu patologie Anhalonia: v pozdějších fázích se pacienti stávají apatickými. Nastává duševní vyčerpání a zhroucení. Myšlení je zmatené; je pro ně obtížné dojít k přesným závěrům; objevuje se otupělost a netečnost; obtížně chápou. Cítí se omámeni, jakoby mozek byl intoxikován. Často vypadají jako pohlceni ve svých vlastních myšlenkách.
Duševní práce je pro ně nemožná. Nemohou myslet, ztratili schopnost přizpůsobit se novým podmínkám. Myšlení je monotónní. Anhalonium má v obraze nedostatek iniciativy, nejistotu, neschopnost rozhodovat se a tvořit závěry. Slabost paměti; nevybavují si slova.
Mohou mít nepříjemné zážitky strachu ze smrti. V konečných fázích přichází rezignace na život, touží po smrti a může se rozvinout deprese se sebevražednými tendencemi.
V oblasti sexu nastává zvýšení i snížení zájmu. U žen jsme se často setkali s lesbismem i s nymfomanií.
Popis Anhalonia od známého francouzského lékaře G. Broussaliana přináší zajímavé nahlédnutí do podstaty tohoto léku. Je uveden v ve „Slovníku homeopatické materie mediky“ od O.A.Juliana.
„Obrovská imaginace, vytržení, blaženost; mysl je přenesena až k nebesům, aby pak náhle padla do chladu, třesu a slz. Racionálno jde ruku v ruce s iracionálnem, anebo jedno následuje za druhým se závratnou rychlostí. Vznikají obrovské teorie; svět je organizován a náhle se deformuje. Všechno se náhle zdá zvětšené, končetiny se zdají obrovské, pojem o čase se rozplývá, a náhle se člověk zdá naprosto splasklý, po vizích přichází deperzonalizace a ponížení.“
„Sluchové halucinace, zvonění zvonků, mimozemská hudba přichází, aby se připojila k agónii a to všechno může vést až ke krátkodobému bezvědomí. Chorobná povídavost se může střídat s naprostým mutismem, levitace s paralýzou, smích s pláčem… Probuzení je bolestivé, výraz ztrácí svou dramatičnost, namísto nádhery nastupuje katalepsie. Hypersenzitivita je vystřídána anestezií, pocit fyzického vypětí je pryč, přichází třes, bolest v končetinách s sebou přináší slabost….“
Generálie: Pocit chladu v cévách uvnitř těla. Nedostatek vitálního tepla. Pociťuje chlad kolem celého těla. Studený pot. Únava. Pocit tepla. Necitlivost zevně. Zvýšené reflexy. Ochablé svaly. Pocit zvýšené svalové síly.
Pro tento lék jsou typické některé patologické jednotky: Basedowova choroba; hypertenze; paralýza; paraplegie.
Zhoršení světlem a pohybem. Zlepšení vleže, odpočinkem a ve tmě.Tma zlepšuje, zatímco světlo, zvláště sluneční, zhoršuje. Zhoršení při změnách počasí.
Hlava: bolesti hlavy s poruchou zraku. Frontální bolesti hlavy s poruchou zraku. Neuralgie trigeminu. Městnavá, pulzující bolest. Závrať. Duševní vyčerpání.
Oči / zrak: Předměty vypadají menší a zdají se třpytící. Zrakové halucinace. Při zavřených očích přetrvávají třpytivé přeludy. Potřebuje vynaložit vůli, aby otevřel oči. Zvuky nebo doteky jsou vnímány jako barevné vize. Dvojité vidění. Předměty se zdají průsvitné. Rozšířené zornice. Ptóza víček.
Uši: Přehnaně silná ozvěna běžných zvuků. Zostřené slyšení.
Nos: Čichové halucinace. Čich je otupený.
Tvář: Levostranná neuralgie trigeminu. Nechuť k sebemenšímu pohybu. Při artikulaci se téměř nepohybují rty a čelist. Paralýza jazyka.
Žaludek: Nauzea zhoršená pohybem, zlepšená vleže.
Genitál – muži: Snížená sexuální vzrušivost. Slabá erotická citlivost. Sexuální vzrušivost stoupá zvláště u homosexuálů.
Genitál – ženy: Snížená touha. Homosexualita.
Spánek: Nespavost pro fantazie, z aktivity myšlení. Vizionářské sny.
KLINIKA
Centrální nervový systém: Duševní vyčerpání. Delirium, Halucinace. Mentální slabost. Vize; barevné vize. Neurastenie. Hysterie. Bolesti hlavy. Migrény.
VZTAHY
Srovnej: Agaricus muscarius, Cannabis indica (porušený smysl pro čas; fantastické vize), Gelsemium ( paralyzovaná akomodace) Opium , Picric acid, Coffea, Platina (předměty se zdají malé a daleko).
DÁVKOVÁNÍ Od 6X k nejvyšším potencím.