Ústřední idea pacienta Arg.nit. je osoba, která má slabost v mentální sféře, což je nejvíc nápadné, když se objeví problém. Je to mentální slabost, doprovázená emocionálním stavem excitace a nervozitou a impulsivností. Jeho mentální schopnosti jsou slabé, zatímco jeho city jsou přehnaně silné. Taková kombinace vytváří osobnost, připravenou jednat na každý nápad, který mu náhodou proletí myslí bez ohledu na to, jak směšný nápad to může být.
Pacient může sedět na balkoně a do jeho mysli náhle vstoupí myšlenka ( náhle ho napadne): „ Co kdybych spadnul? “ Tato myšlenka mu utkví v mysli a v jeho představě si vytvoří celou scénu, jak padá dolů na zem a VIDÍ SÁM SEBE, ROZBITÉHO, ZALITÉHO KRVÍ, atd. Nakonec je touto představou tak přemožen, že má skutečný impuls skočit, aby poznal, jaké to je. Může se dokonce hnout směrem k okraji, ale v tom okamžiku se vzpamatuje – plný strachu. Jde dovnitř a zavírá okno.
Jiný příklad této kombinace slabosti s excitací může být muž, který pracuje na dlažbě na ulici a zjišťuje, že je nucen pracovat určitým způsobem. Když se dláždění klade ve čtvercích, má potřebu pracovat na každém druhém čtverci, nebo že musí chodit po čarách mezi čtverci velmi drobnými krůčky.
Další příklad: Muž kráčí po ulici s úmyslem, že zabočí na určitém rohu, a náhle ho posedne myšlenka, že v okamžiku, kdy na onom rohu zabočí, spadne na něj těžký předmět. Ta myšlenka je tak mocná, že jde dál, mine onen roh a zabočí až na dalším rohu.
Ještě jiný případ: Žena, přecházející ulici, vidí vůz, který jede kolem ni v bezpečné vzdálenosti. Ví, že ji vůz nemůže porazit a opravdu ten kolem ni přejede bez nehody. Potom, když ona přechází ulici, probleskne jí myšlenka na scénář, co se MOHLO stát, kdyby bývala přecházela ulici o chvíli dříve. Živý obraz vozu, jak ji porazí, s ní otřese a ona je opět při smyslech.
Pacient Argentum nitricum bývá dočasně posedlý takovými iracionálními myšlenkami, které se ho zmocní na čas a pak zmizí. Škubnutí tělem nebo náhlý pohyb se přihodí současně v okamžiku, kdy ho myšlenka opouští.
Kupříkladu muž, který se dívá z okna, vidí dítě, jak si hraje na ulici. Zpozoruje vůz, který jede zcela bezpečně kolem dítěte. Muž začne přemýšlet o tom, co se mohlo stát, kdyby si dítě hrálo v jiné části ulice v okamžiku, kdy vůz přijel. Ve své mysli vytváří muž celou hroznou scénu a tak se vžije do své představy, že začne sestupovat po schodech dolů na ulici. Jak sestupuje, napadne ho myšlenka, že uklouzne a spadne. Tato myšlenka ho tak přemůže, že si je jistý, že se tak stane. V tomto okamžiku udělá trochu nezvyklý, pravděpodobně trhavý pohyb a myšlenka ho opustí. Je natolik rozumný, aby si uvědomil, že ho takové hloupé ideje neustále mučí, ale že je bezmocný je zastavit.
U Arg.nit. zjišťujeme také strach z výšek nebo strach z vysokých budov. Myšlenka za těmito dvěma druhy strachu je podobná: buď spadne z výšky nebo na něj spadne budova, až bude přecházet ulici.
Kupříkladu student, nesmírně unavený z přemíry studia, sedí u svého stolu a jeho mysl bloudí daleko od předmětu studia. Pohlédne letmo na elektrickou zásuvku a náhle spekuluje: „Co by se asi stalo, kdybych do té zásuvky strčil drát?“ Vstane a najde drát a jde směrem k zásuvce. Trhnutím přichází k sobě právě když chce zasunout drát do zásuvky.
Jiný pacient v době svého onemocnění je absolutně přesvědčen, že během tří hodin, až budou hodiny tlouci určitý čas, zemře. Pozoruje hodiny ve smrtelné hrůze. Kent v Repertoriu v rubrice „Předpovídá čas smrti“ uvádí Aconite, Arg.nit. Rovněž Agnus Castus by měl být také uveden. Ve všech těchto případech je myšlenka zcela různá. U Aconita existuje hrozný, zničující strach ze smrti, který ho přiměje k tomu, že věří, že umře. U Arg.nit. je to problém „zafixované myšlenky“, že zemře v určitou dobu.
Osoba Arg.nit. si uvědomuje, že je mentálně slabá. Na veřejnosti se může snadno zesměšnit. V situaci, kdy je ve společnosti, ji může přepadnout zdrcující strach a úzkost. Táže se sama sebe: „ Jak se s tím vůbec vyrovnám? Co mám dělat? Udělám ze sebe takového hlupáka!“ Tato úzkost ji přepadne natolik, že začne často močit nebo dostane průjem. Toto je stav velmi nízké sebedůvěry. Myšlenka na to, objevit se na veřejnosti a pronést proslov, se zdá být nemožná. Nejcharakterističtější aspekt těchto obav je jejich vlastnost „ zafixovanosti“ spojena s pověrčivou paranoiou.
Do rubriky „Pověrčivý“, která zahrnuje Conium a Zincum, by měl být přidán Arg.nit., Rhus.tox. a Stramonium.
Mentální slabost se projevuje v těle způsoby nám známými jako prosté stárnutí. Mentální slabost je podobná tomu, co nacházíme u stavu senility. Obličej se jeví vrásčitý a svraštělý, pacient se zdá být starší, než je jeho skutečný věk. Není to jako Calc.carb., která může vypadat stará zbrázděním obličeje se zářezy drobných, čtverečkových vrásek. Není to totéž jako Lycopodium, kde se zdá, že tělo stárne v horní polovině. U Arg.nit. je to víc svraštělý vzhled . ( Secale, Ambra grisea).
Pacienti Arg.nit. jsou citově snadno přehnaně stimulováni. Jejich emoce jsou zcela silné, vedou až k impulsivnosti. Mohou být velmi vznětliví, ať ve vyjadřování hněvu nebo lásky. Pro impulsivnost je hlavním lékem Arg.nit.
Je zajímavé si povšimnout, že tak jak oslabený nervový systém způsobuje zeslabování mentální funkce, v oběhovém systému může dojít k odpovídající nadměrné aktivitě. Může se vyskytnout nesmírné bušení srdce, které je pociťováno po celém těle, zejména když pacient leží na pravé straně. Také se mohou objevit návaly horka. Stav Arg.nit. se horkem zhoršuje. Pacienti mají rádi čerstvý vzduch a chladnou koupel.
Pokud se týká zažívacího systému, u těchto pacientů existuje silná touha po cukru a sladkostech všeobecně, ale cukr nemusí snášet, někdy způsobuje průjmy. Mimo toho zde existuje touha po soli, slané potravě a silně uleželém sýru. Arg.nit. snadno trpí nadýmáním. Časté říhání a zvracení. Zvracení může trvat dlouho a být velmi hlasité – jako dělo. Když máme pacienta se silnou touhou po cukru, soli, a k tomu je mu hůř z horka a lépe z chladu, potom musíme uvažovat o Arg.nit. Jestliže kromě toho je sladkostmi rozčílen, pak je to definitivně Arg.nit.
Charakteristický mentální stav Arg.nit. se může objevit také v sexuální oblasti. Může být vzrušený a plný citu, ale jakmile začne sexuální akt, může být přemožen úzkostí natolik, že se jeho penis vrátí do klidu. To se obvykle stává, protože ho přemůže nějaká hloupá myšlenka, které se nemůže zbavit. Často to bývá hrůzná myšlenka, a ta způsobí, že není schopen v milostném aktu pokračovat.
Arg.nit. má většinou vředy rohovky a spojivek. Dříve, než dojde k vytvoření vředu, toto určité místo může být zarudlé. Bodavé, řezavé bolesti jsou rovněž charakteristické, nejen v oku, ale stejně tak v krku. Je to bolest, „ostrá jako střepina“, podobná tomu, co nacházíme u Nit.acid a Hep.sulph.