Hlavní esenciální motiv pro Aurum je DEPRESE A ODPOR K ŽIVOTU. Tento člověk v podstatě nechce žít a tuto ideu najdeme prakticky v každém případě Aurum, ať to již pacient přizná, nebo ne.
Pacienti Aurum jsou lidé uzavření, nedokáží snadno projevovat a přiznávat své nejvnitřnější city. Nakonec možná otevřeně použijí slovo „deprese“,ale mohou být neschopni popsat svůj stav s větší kokrétností. Existuje mnoho stupňů ve vývoji patologie Aurum, ve svém vztahu se světem jsou však vždy uzavřeni.
Pacienti Aurum jsou lidé, kteří se cítí být od světa zcela odděleni. Mají sklon zůstat sami; nemají blízké přátele, ke kterým se mohou obracet, když se cítí deprimováni, nebo znepokojeni. Jsou velmi slušní a korektní v jednání s ostatními (stejně jako Kali-c). Jsou to lidé spravedliví, čestní, přímí a zodpovědní. Nikdy by dobrovolně nespáchali nespravedlnost na druhých, nikdy by nespravedlivě nejednali s druhými. Mají tendenci být inteligentní, pilní a úspěšní.
Nicméně v prvních stadiích patologie projevují deprese. Jsou nespokojení se životem všeobecně, zejména pokud se týká společenských a mezilidských vztahů.Jsou to uzavření lidé, kteří své city snadno nesdělují a nevyjadřují, Je to jako by byli slabí a ochablí na citové úrovni. Jejich emoce nejsou natolik silné, aby byly zřetelně vyjadřovány. Jsou schopni přijímat lásku od druhých, avšak nejsou ji schopni vracet.
Přesto jsou pacienti Aurum citliví na jakoukoliv kritiku. Jsou vážní a berou si k srdci jakékoliv komentáře, které jsou o nich proneseny- podobně jako je tomu u Nat-m. Jsou příliš vážní, než aby omlouvali hrubé poznámky jiného člověka – neuvažují o možnosti, že onen člověk má špatnou náladu, má příliš mnoho stresu, je pod příliš velkým tlakem, není mu dobře atd. V tomto pohledu na svět není nic povrchní. Při jejich smyslu pro spravedlnost mohou chápat stanovisko druhého člověka velmi dobře, ale i tak si to „berou k srdci“ (to je vhodné vyjádření pro Aurum). Přijmou fakt, že druzí mají odlišný názor, ale dále potom usoudí, že veškeré možnosti pokračovat ve vztahu jsou ztraceny.
Tento proces má za následek, že pacienti Aurum postupně docházejí do okamžiku, kdy ze svého společenského nebo citového kontaktu nemají žádné potěšení. Stanou se bezútěšní, bez radosti, nic je nepodněcuje, nic je nevzrušuje.
Pacienti Aurum jsou lidé, kteří obvykle cítí, že druhým dali ze sebe mnoho, ale nikoliv ve smyslu emocionálním. Často jsou velmi bohatí-finančníci, bankéři atd. A dali své bohatství upřímě duhým, ale na oplátku byli zraněni. Jako důsledek v sobě vyvinou různé záště a pocity odporu, které se v nich hromadí jako druh tlaku. Protože to však jsou logicky a zdravě uvažující lidé, snaží se potlačovat tyto negativní pocity. Na nějakou dobu mohou být v tomto směru úspěšní, ale jejich emoce jsou potom poněkud nestabilní. Prožívají kolísání nálad a proměnlivost.
V tomto stupni nastává u pacientů Aurum zlepšení večer. Během dne se cítí nespokojení, nejistí, podráždění, postrádají sebeúctu, cítí se být bezcenní ve svém zaměstnání atd. Večer se jim však sebeúcta vrací a mají úlevu od citových tlaků. Dokonce i jejich mysl funguje večer po západu slunce lépe. V tomto směru je Arum podobné pacientům Sep a Med. Navzdory tomuto rysu je ale také pravda, že za některých okolností může zažít pacient zhoršení deprese i večer.
Když ve svých pokusech o potlačení negativních citů a pocitů neuspějí, propukne v nich strašná podrážděnost a zlost. Mohou říci druhým lidem věci, které je velmi zraní. Na tomto stupni patologie se pacienti Aurum zdají být krutí a k druhým bezcitní, zejména ve způsobu řeči. Nemluví sice sprostě, neklejí, na to jsou příliš slušní, ale mohou říci velmi hrubě a surově věci lidem kolem nich.

Ve snaze ovládnout zhoubný proces, který se zdá převládat na citové úrovni, pacienti Aurum se stále více obracejí k mentální aktivitě. Jsou velmi pilní a pracují tvrdě,ale do patologického stupně. Práce se stává únikem, ventilem, jak se vyhnout nepříjemným situacím citového života, který se stává stále více izolovaný, nenaplněný a nedostatečný.
Nakonec mají pocit, jakoby v životě naprosto neuspěli a že druhým pouze vnucují představu o sobě, ve které ostatní mají uvěřit, že oni, pacienti Aurum, jsou schopní a hodnotní jedinci. Mají pocit, že si své postavení, bohatství a odpovědnost nezaslouží. Začíná se jich zmocňovat pocit, že nemají právo žít a že jsou doslova neschopní zastávat své zaměstnání nebo udržovat vztahy. Za všechno kladou vinu sobě. Na tomto stupni jsou pacienti Aurum intenzívně citliví,dokonce i jen na náhodnou poznámku druhých. Z nejtriviálnějšího důvodu pak mohou vyskočit z vysokého okna a každý je překvapen. Nevypadalo to přeci, že tu byly nějaké problémy a všechno zdánlivě fungovalo hladce a správně. Ale nikdo si neuvědomil hloubku utrpení, tu, do které tito jedinci vnitřně dospěli.
Nakonec i strategie jejich práce neuspěje a je náhle zaplavuje deprese, smutek a trápení. V této chvíli je všechno zcela beznadějné. Všechno je temnější a temnější, až se zdá, že neexistuje ani jediný paprsek světla. Pro tyto pacienty je to jakoby slunce zcela vyhaslo a pokračovat v životě nemá žádný smysl.
V tomto stádiu se všechna destrukce a zmar, které ve svém vzteku, podrážděnosti a zlosti obraceli doposud navenek, nyní obrací dovnitř. Jejich myšlenky se neustále obracejí k sebevraždě. Pociťují jen stísněnost a smutek. Dosahují nejhlubších stavů deprese, jakých jsou lidské bytosti schopny.
Nedávno v jednom novinovém článku byl uveřejněn příběh o muži, který zastřelil svou ženu a dvě děti a pak sebe, protože MYSLEL, že ztratí práci. Toto byl s největší pravděpodobností případ Aurum. Je zajímavé, že pacienti Aurum velice hodnotí zlato a peníze. Jejich materiální postavení je pro ně velmi důležité. To je také jednou z příčin, proč jsou tak pilní. Mohou pracovat mnoho hodin přesčas částečně proto, aby si vytvořili finanční jistotu, ale také proto, aby si tím pomohli zmírnit pocit, že si své postavení nezasluhují.
Klasický obraz sebevražedného myšlení pacientů Aurum je takový, že mají impulz nebo nutkání skočit z vysokého místa. V celé své bídě a depresi při pohledu přes zábradlí dolů je zaujme myšlenka „teď jeden skok a uleví se mi“. Jsou omámeni jakýmsi mlhavým, sladkým pocitem, že když skočí, všechno ukončí. V dnešní době však existuje ještě jiný druh impulzu. Zejména při záchvatu vzteku nebo deprese mohou nasednout do auta a bez jakéhokoliv ohledu sešlápnou plynový pedál v naději, že auto nezvládnou. Nebo mohou mít impulz strhnout řízení auta do zdi nebo silničního náspu.
Stav pacienta Aurum představuje pravou žijící smrt, naprostou destrukci mysli a vůle žít, nemoc, která začíná na emocionální úrovni.
Je zajímavé, že pacienti Aurum, kteří jsou velmi spořádaní a moralističtí, mohou ve své patologii zaujmout jiný směr, vedoucí k náboženskému chování. Namísto, aby opravdu chtěli skoncovat se svým životem a spáchat sebevraždu, se neustále modlí o spásu.Modlitba je často doprovázena pláčem, což se zdá, že jim ulevuje. Strašná deprese a smutek, které pociťují, se uvolňují modlitbou a pláčem po celé hodiny.
Vzpomínám na svého spolužáka v Indii, měl bolestivé otoky varlat. Byl to příjemný člověk a při zběžném pozorování jeho problému neprojevoval žádné skutečné známky na emocionální úrovni. Navštívil několik homeopatických profesorů, kteří

mu podávali Clematis, Rhododendron a jiné léky, ale bez účinku. Bolest byla velmi krutá a tak nakonec přišel ke mně na konzultaci. Na konci pohovoru řekl:“víš, jsem křesťan a líbí se mi to, ale každý večer než jdu spát, jsem nucen se modlit hodinu, nebo dvě. Nemohu jinak.“ Po další otázce se ukázalo, že byl ve skutečnosti zcela zdeprimován, ale nikdy na sebevraždu nepomyslel.Dostal Aurum a po několikahodinovém zhoršení ho lék během tří dnů úplně zbavil obtíží.
Někdy je Aurum indikováno i u dětí, ale ty nevykazují deprese. Budou však mít sklony být vážní, přehnaně zodpovědní, měnící své nálady, podráždění s výbuchy hněvu a budou naříkat a lamentovat.
Takže je zajímavé, že zde existuje spojitost mezi citovou úrovní a srdeční chorobou. Když například pacient Aurum najde vyřešení svého problému jinými prostředky, např. rozvod, nová láska, nebo jiný způsob, pak můžeme vidět výskyt kardiakálních onemocnění. Srdeční choroba může také vzniknout z potlačovaných revmatologických nemocí. Aurum je prominentní lék týkající se srdce a připadá zeména v úvahu při lehkých potlačeních.
Kdykoliv dojde k triviálnímu onemocnění srdce, pacienti Aurum dostanou strach ze srdeční choroby. Každá obava o zdraví, která u pacientů Aurum existuje, se zaměřuje na srdce. Není to strach ze smrti. Když jsou tito pacienti dotázáni, zda mají obavy ze smrti, obvyklá odpověď je :“ne, vůbec ne, vítám smrt, tohle není život k žití.“ Nicméně mají vážně strach ze srdeční choroby, což představuje úrověň citové zranitelnosti.
Někdy je Aurum předepsáno při velmi těžké rhinitidě s odporným zápachem. Zápach je tak silný, že ho druzí mohou cítit.
U Aura je evidentní syphilitický prvek. Pacienti mají typicky hluboké bolesti kostí syphilitického miasmatu.
Aurum má také bolesti všeho druhu a jakéhokoliv původu, což pacienta žene tak daleko, že chce spáchat sebevraždu. Bolesti dosahují takové síly, že smrt se zdá být jedinou možnou úlevou. Vzpomínám si na případ neuralgie jedné nosní větve trigeminálního nervu. Byla to neuvěřitelná bolest, která doháněla pacientku k šílenství a ona chtěla zemřít. Po léku Aurum 10M se bolesti rychle zbavila. Vzpomínám na jiný případ krutě bolestivé mastitidy, která se vracela léta; také to bylo rychle vyléčeno lékem Aurum.
Aurum je lék, který je schopen zasáhnout do nejhlubších oblastí lidského organismu, je-li ovšem správně indikován a někdy je ohromující vidět změny, které dokáže vyvolat. Pacienti s hluboko zakořeněnými depresemi vyvinou pravé nadšení ze života. Vzhledem k temnotě, kterou dříve zažívali, opravdu oceňují nově nalezené světlo, které pociťují v nitru.