ÚčetPro

Podle mé zkušenosti je Chelidonium ve svém základním obraze velmi podobný Lycopodiu. Rozlišit tyto dva typy od sebe může být velmi svízelné, zejména když berete v úvahu celou osobnost.
Pokud se týká mého pozorování, pacient Chelidonium jsou silní jedinci. Zdá se, že mají potřebu ovládat druhé. Jsou velmi neústupní a chtějí vnucovat své názory druhým, i když s dobrými úmysly. Mají silný smysl pro to, co je a není správné , dokonce i mimo oblasti jejich vlastních odborných znalostí. Dokáží rychle poradit, ale pak se cítí uraženi, když jejich radu neuposlechnete. V tomto směru je Chelidonium podobné typu Dulcamara.
Tento diktátorský aspekt Chelidonium samozřejmě připomíná Lycopodium, ovšem je tu základní rozdíl. Lycopodium je v základě zbabělec a to omezuje jeho ovládání druhých na ty, které může ovládat – lidi na něm závislé, děti atd. Chelidonium zbabělec není a nemění své chování podle toho, s kým mluví. Bude vnucovat své názory stejně pohotově svým nadřízeným jako podřízeným. Chelidonium nemá tu mírumilovnost, kterou nacházíme u většiny jiných jaterních léků. Takový pacient nebude váhat, aby bojoval za svá práva či názory nebo za práva a názor druhých.
V určitém smyslu pacienti Chelidonium mají zájem o druhé, ovšem není to strach o druhé, který vzniká z lidského citu. Je to více pocit viny. Dokáží přinést pro druhé velké oběti, avšak současně nebudou váhat a pronesou kritické poznámky v jeho přítomnosti, a když tento člověk neuposlechne jejich rady, zprvu se budou cítit uraženi, ale pak rychle ztrácejí zájem o tuto osobu. Jejich orientace je zaměřena více na „ vykonání práce“ než na opravdové chápání druhého a snahu mu pomoci.
Zdá se, že v pacientech Chelidonium existuje druh hluboké nejistoty, která je vede k tomu, aby pomáhali druhým a ovládali je. Jsou to lidé se silnou vůlí a vypadá to tak, že čerpají pocit jistoty a uspokojení z toho, že přimějí druhé, aby uposlechli jejich příkazy.
Pacienti Chelidonium mají vyvinutou silnou připoutanost zejména k jedné specifické osobě- např. k manželovi či k manželce. Mají velkou starost o blahobyt určité osoby.Z tohoto hlediska by proto Chelidonium měl být zařazen do rubriky STRACH O DRUHÉ. Přesto však např. Chelidonium žena, která je nesmírně připoutána ke svému manželovi, nezaváhá, aby ho ovládala. Může mít tak energickou osobnost, že manžel jednoduše „sklapne“ a nechá ji mluvit.
Tito pacienti jsou realisté, jsou tvrdohlaví. Rozhodně nejsou intelektuálové, vlastně mohou být anti-intelektuálové ( zaměřeni proti intelektu). Kdykoliv je možné, vyhnou se intelektuální práci, matematickým problémům, abstrakcím. Nikdy by nemařili čas analyzováním svých emocí, vysvětlováním situací,chování atd. Mohli bychom pacienty Chelidonium dokonce popsat jako mentálně indolentní – apatické, líné.
Pacienti Chelidonium nejsou snadno zasaženi svými emocemi. Nejsou vůbec sentimentální. Svou náklonnost nevyjadřují snadno. Od druhých však očekávají, že jim budou projevovat něhu a lásku.
Na emocionální úrovni mohou mít starosti – o někoho, k němuž jsou vázáni a také o své zdraví. Starost o zdraví nemusí být tak silná jako u ostatních léků, ale rozhodně tu je. U Chelidonia to je reálná starost. Tito pacienti půjdou na vyšetření k těm nejkvalifikovanějším lékařům a když se vyskytne třeba sebemenší problém, budou mít starost a chtějí, aby se ihned podniklo něco praktického a konkrétního. K tomu se ale připojuje jejich sklon podezřívat vše, co se v tomto směru děje. Jestliže lékař stanoví jako diagnózu kolitidu, pacient nebude spokojen. Ptá se : „ Jste si tím jist, nemohly by to být játra nebo slezina, uvažoval jste o všech možnostech?“ Jeho strach ho žene k prozkoumání všech východisek.
Pacienti Chelidonium mohou také zažívat hluboké deprese, ale většinou jen krátce a kvůli relativně malým záležitostem. Chelidonium žena je třeba velmi náročná na svého manžela a když on nereaguje přesně jak si ona přeje, v myšlenkách to rozebírá a upadne do hluboké deprese. Druhý den však již o tom nedumá a bude radostná zase až do doby, kdy dojde k dalšímu malému zklamání.
Chelidonium je ovšem hlavně léčebný prostředek jater. Pleť pacienta, který vykazuje po nějakou dobu syptomatologii Chelidonia, bude mít nečistě nažloutlé zabarvení, nebo dokonce barvu mědi.
Podobné jako ostatní jaterní typy, symptomy pacientů Chelidonia jsou typicky horší po ránu. Spánek neosvěžuje. Tito pacienti mají také specifickou dobu, kdy nastává zhoršení, zejména ve 4 hod. ráno – neuralgie a bolesti hlavy. Je to zajímavá zvláštnost, když uvážíme, že zhoršení Lycopodia nastává v 16 hod. – ve 4 hodiny odpoledne. Chelidonium stav se odpoledne nezhoršuje, ale oba, Chelidonium i Lycopodium, se cítí lépe večer – po 20 hodině nebo přibližně v té době.
Všeobecně řečeno, zdravotní stav Chelidonia se zhoršuje chladem, mimo bolesti hlavy, sinusitidy a neuralgie, které se chladem zlepšují. Chelidonium stav se typicky zhoršuje změnou počasí a také změnou ze zimy do tepla. Všeobecně je známo, že se zhoršuje vlhkým počasím, ale já nevěřím, že to je pádný příznak, poznal jsem několik pacientů Chelidonium , kteří mohou žít blízko moře jen s malými obtížemi.
Chelidonium je výrazně pravostranný lék. Zejména při bolestech u hepatitidy má typickou bolest v pravém hypochondriu, šíří se do inferiorního úhlu lopatky. V akutních případech je tento symptom prakticky signálem pro předepisování Chelidonia. Chelidoniu si neuleví od bolestí ležením na bolestivé straně.
Má artritické bolesti, které jsou sekundární po artritických chorobách. Tyto bolesti typicky zasahují pravé rameno a obě kolena ( přednostně je to spíše pravé koleno). Bolesti kolena se nápadně zhoršují chůzí. Chelidonium je jedním z primárních léků, o kterém je nutné uvažovat v případech, kde se bolesti kolena zhoršují chůzí. Chelidonium má silný charakteristický znak, který jsem v knihách nenašel zdůrazněný. Je to chuť na mléko a mléčné výrobky, zejména sýr, může mít buď chuť a nebo averzi vůči němu, ale jen zřídka je chuť neutrální. Kromě toho, vyžaduje teplé nápoje a teplou stravu – a je mu po teplých nápojích a potravě lépe.
Chelidonium se ve své patologii rozvíjí pomalu a jakmile mu je podán lék, reaguje pomalu. Nespěchejte se změnou léku, jestliže reakce po měsíci není výrazná ( u chronických případů). Kromě pomalosti reakce, s téměř jistotou, pacienti neohlásí zlepšení. Nejsou nikdy spokojeni, dokud nevidí konkrétní, objektivní, nevyvratitelné výsledky. Dokonce i kdyby měl lék způsobit zázračnou změnu, takový pacient to nepřipustí, dokud neuplyne asi tak rok po tom, kdy došlo ke změně k lepšímu. I potom může být podezřívavý, řekne: „ Vy říkáte, že jsem na tom již lépe, ale jiní lékaři řekli, že moje játra již nikdy nebudou normální. Jak může být možné to, co říkáte vy ?“ Může dokonce trvat na tom, aby mu byly odebrány jaterní testy a doufá, že jeden z testů vám prokáže, že játra jsou dosud zasažena – to vše přestože se mu ulevilo.
V určitém případě ovšem rozlišení mezi Lycopodiem a Chelidoniem může být docela problematické. Chelidonium je zpravidla mnohem energetičtější a bez obav z rizika při vyjadřování svých despotických názorů. Lycopodium je opatrnější a zbabělejší a omezuje svou panovačnost na podřízené. Oba mají strach o zdraví, u Chelidonia je strach méně intenzivní, více realistický a věcnější. Oba jsou pravostranní, ale bolest Chelidonia je více příznačná tím, že vyzařuje do inferiorního úhlu lopatky. Lycopodium má sklon ležet na pravé straně, kdežto Chelidoniu se bolest v této pozici nezmírní a bude proto ležet na levé straně. Oba trpí nadýmáním a distenzí, ale Chelidonium ne tak intenzivně jako Lycopodium. Lycopodium má silnější chuť na sladké, také chutˇ na sýr je většinou neutrální, kdežto Chelidonium má budˇ na sýr velkou chutˇ nebo silnou averzi k sýru. Oba vyžadují teplé nápoje a teplou stravu a je jim po teplém nápoji a jídle lépe. Oba se po probuzení necítí dobře, ale Chelidonium má specifické zhoršení svého stavu ve 4 hodiny ráno. Chelidonium nesdílí s Lycopodiem zhoršení stavu ve 4 hodiny odpoledne, ale u obou nastává zlepšení večer.
Diferenciace mezi Chelidoniem a Lycopodiem je dokonalý příklad, jak je nutné podtrhávání v záznamu pacientů. Rozlišování je založeno nejvíce na nuancích intenzity spíše než na černých a bílých rozdílnostech. Mohlo by být nemožné rozhodnout na základě popsaného případu, bez podtrhávání co je důležité, aby to tlumočilo intenzitu symptomů tak, jak je popisuje pacient.
Homeopatie je věda, založena na jemně laděných odstínech rozdílnosti jednoho léku od druhého. Snad nikde jinde není tento fakt tak evidentní jako při srovnání Chelidonium a Lycopodium.