Pacient Plumbum spadá do moderní klinické kategorie arteriosklerózy. Obraz pacienta Plumbum je velmi podobný obrazu pacientů trpících arteriosklerózou. Je to choroba velmi pomalá ve svém postupu. Ranná patologie se sotva rozpozná, ale existuje zde pomalý a vytrvalý postup směrem k ochrnutí /paresis/ na všech úrovních.

Intelektuálně se vyskytuje zdlouhavost, letargie mentálních funkcí. Pomalost lze pozorovat jak ve vjemových /perceptivních/ tak výrazových /expresivních/ funkcích. Tito pacienti pomalu zachycují dojmy a sami se pomalu vyjadřují. Tyto zhoršené schopnosti jsou vyjádřeny zcela dramaticky charakteristickým symptomem na fyzické úrovni – když je píchneme špendlíkem, jsou v reakci pomalí /tento symptom je nejvýraznější u Cocculusu, ale nachází se také u Aluminy a Plumbum/. Je v nich pomalost ve vnímání vnějších dojmů, pomalost chápání a pomalost v reakci.

Nejtypičtější poškození na intelektuální úrovni u typu Plumbum je ztráta paměti – zejména paměti na slova. Ztráta paměti u Plumbum je nadměrná ve vztahu k věku pacienta. Namáhá se, aby našel správné slovo pro to, co chce vyjádřit, ale nemůže ho najít. Je to, jakoby specifické místo v mozku, které ovládá tento typ paměti, mělo oběh narušen arteriosklerózou a v důsledku toho atrofovalo.

Každý intelektuální problém je pro pacienty Plumbum velkou zátěží. Tážete se a oni budou velmi pomalu odpovídat. Není to však pomalost Phosphoru, která vzniká z prázdnoty v hlavě, ani to není pomalá odpověď Mercuru, což je výsledkem zmatku a těkavosti. U Plumbum je mysl zdlouhavá ve svých funkcích a pacient se strašně namáhá, aby vaši otázku zodpověděl. Vidíte svraštělé obočí a zřejmou námahu ve snaze odpovědět. To je velmi charakteristické pro Plumbum.

Také na emocionální úrovni je druh paralýzy, kterou můžeme popsat slovem apatie. Ta je velmi podobná nehybnému – mlčenlivému – stavu, který nacházíme u starých pacientů, postižených arteriosklerózou. Uvnitř neexistuje žádná vitalita, žádný pohyb emocí. Jak je pro Plumbum typické, tento stav nenastává přes noc, vyvíjí se po dlouhé časové období.

Patologie Plumbum se typicky vyvíjí u lidí, žijících na vysoké noze – lidí, kteří byli egoističtí a sobečtí po celý jejich život. Užívali vždy vše, co bylo nejlepší – nejlepší jídlo, nejlepší prostředí, modelové manželství. Zvykli si na takové věci a činí si na ně nároky. Později vyvinou zafixované „arteriosklerotické“ postoje a připoutanosti. Jedí bohatou stravu a snadno se rozčílí nad malými věcmi. Taková rozčilení

stimulují produkci adrenalinu v řečišti krve, což zase zvětší mobilizaci lipidů. Ty jsou pak uloženy na stěnách tepen. A tak sobeckost, chamtivost /chtivost/ a strnulé, nepružné ideje vedou k arterioskleróze, která zase vede k progresivní paréze na všech úrovních organismu.

Jak tito pacienti upadají do stále větší apatie, jsou také zvýšeným způsobem nedůtkliví a rozhněvaní. Avšak u Plumbum tato nedůtklivost je charakteristicky vyjádřena jako impuls ubližovat sami sobě. Jsou tak nervózní, že chtějí do sebe vrazit nůž. To je perverzita, touha po sebezničení.

V Plumbum je smutek a bezútěšno, které následují po stupních podrážděnosti, nedůtklivosti. Není to ryzí deprese, nýbrž deprese spojená se strachem. Zdá se, že vyciťují, že jejich síly ubývají a proto mají strach, že je očekává nějaké neštěstí, které postihne je nebo jejich příbuzné.
Nakonec apatie získává převahu. V obyčejném životě neměli žádnou radost. Ve dnech, kdy si žili na vysoké noze, si často užívali sexuální a jiné radovánky. Když se však oženili, zjišťují, že jsou impotentní a tak opět prokazují paretický stav Plumbum.

Je zajímavé, že Plumbum pacienti odporují apatii, bojují proti apatii jedinečným způsobem – zaplétají se do věcí, které jsou pro společnost nepřijatelné. Nacházejí vzrušení v riskantním, skandalizujícím chování, vyhledávají zakázaná vzrušení. Ženatý muž se může pokusit svést sestru své ženy, což, když je odhaleno, způsobí neuvěřitelný rozruch. V takové zakázané situaci se natolik vzruší, že získá svou potenci. Podobně vdaná žena, jejíž sestra je provdaná za kněze, může s tímto knězem mít milostnou aféru. Plumbum může být dokonce dokázáno u některých gamblerů, kteří zažívají vzrušení tím, že riskují své domy, obchody atd., které jsou krajně důležité pro jejich samotnou existenci.

Můžeme vidět čestného pacienta, který chodí do kostela, jak se náhle rozhodne stát se Buddhistou, nebo následuje indického gurua. Takové chování také způsobí nesmírný rozruch mezi rodinou, přáteli a kolegy. Je to takové povstání, které, zdá se, působí proti parézi, kterou pacient prožívá. Kdyby jeho kněz řekl „OK, jdi“, pacient by velmi pravděpodobně ztratil zájem o tento nový pokus.

Pacienti Plumbum mají výrazný zjev, který se dá obtížně popsat. Jak bylo již zmíněno, jsou zvyklí mít ze všeho jen to nejlepší a tak působí dojmem, že jsou spokojeni sami se sebou. Mají sklon být hubení a jejich obličeje mají poněkud zemité zabarvení. V obličeji mají hluboké rýhy a póry.

Plumbum je ovšem obvykle indikováno u pacientů, trpících na neuralgické problémy. Plumbum patologie je zcela přesnou kopií Parkinsonovy choroby. Slabost, spasticita, třes a apatické rysy obličeje jsou zcela charakteristické. Plumbum lze také indikovat u pacientů po mrtvici, zejména těm, kde je paréza extenzorních svalů. Oba svaly, natahovače /extenzory/ i ohýbače /flexory/ mohou být postiženy, ale nejtypičtější obraz je paralýza natahovače – tak jak vidíme u ochrnutí svalstva zápěstí.

Plumbum pacienti zažívají třes se slabostí svalů. Může pro ně být obtížné udržet v klidu sklenici vody. Křeče zasažených svalů jsou rovněž velmi typické. Avšak spasmy a škubání nejsou tak výrazné u Plumbum jako u Agaricu a Zinku.

Specifické skupiny svalů mohou být jediné, které jsou zasažené, a atrofie těchto svalů může být velmi nápadná. Když je atrofie hlavním aspektem případu, myslete na Plumbum. S tímto obrazem je snadné poznat, že Plumbum by měl být vedoucím lékem u amyotrofické laterální sklerózy.

Plumbum paréza může zasahovat měchýř a také rektum. Může docházet k zadržení moče dokonce až na 24 hodin. Uretrální svěrač může být paralyzován. Nečinnost rekta může být výsledkem chronické zácpy s velmi tvrdou černou, tmavou stolicí. Když bereme v úvahu tendenci k arterioskleróze, nepřekvapuje nás, že Plumbum má různé symptomy oběhových chorob. Nejcharakterističtější je bušení srdce, když pacient leží na levé straně – jako Lachesis a Phosphorus.

Plumbum má jiné společné vedoucí znaky s Phosphorem – zlepšení třením. Pacienti mají bolesti jako od elektrického proudu a křeče, které se zlepšují po masáži, pravděpodobně z důvodu, že je oběh krátce stimulován.

Nejnápadnějším vedoucím znakem Plumbum je pocit tahu v prohlubni pupíku – jako když provázek táhne pupík dozadu. Tento pocit není nezbytně omezen na prohlubeň pupíku, může se pociťovat kdekoli v břiše, žaludku a dokonce v hrudi. Tento pocit je někdy konstatován během bolestivé střevní nebo ledvinové koliky, což je jednou z okolností, v níž Plumbum může prokázat účinek během několika hodin.

Plumbum má tak silné pocení nohou jako Silica.
Podle Kenta se někdy Plumbum projevuje jako stav hysterie. Sám jsem to neviděl, ale popis daný Kentem mě nutí, abych uvěřil. Je to stav podobný Moschusu – pacient předstírá nemoc.

Kent cituje případ, kdy pacient simuloval nemoc až do komatózního stavu v přítomnosti jiných lidí, ale byl perfektně normální, když byl sám.

Plumbum je typ, jehož popis v literatuře nenacházíme příliš často. Myslím, že je to částečně zaviněno faktem, že lék Plumbum velmi pomalu působí. Mnoho lékařů s největší pravděpodobností nemá trpělivost čekat mnoho měsíců, potřebných k tomu, než se ukáže plný účinek dobrodiní Plumbum. Je velice možné, že je jeho působení často narušeno jinými předpisy, podanými příliš brzy. Kromě toho je Plumbum nejčastěji indikováno u starších pacientů, u nichž jsou konečné výsledky nezbytně omezeny.

Alumina je jedním typem, který se může zdát být poněkud podobný Plumbum. V Plumbu je však mentální stav stavem strnulosti, apatie, ochablosti. V Alumině je absolutní zmatek, který hraničí se skutečným sebeklamem – chaos, v němž si pacient není jistý, kdo mluví. Paralýza Plumbum rovněž nemá stejnou obtížnost, sílu, prudkost, jako v Alumině. Paralýza Aluminy je slabší paralýza, kdežto paralýza Plumbum je více spastická, je to rozdíl mezi multiplex sklerózou a Parkinsonovou nemocí. Nakonec paralýza Alumina má sklon zasáhnout spodní končetiny, kdežto Plumbum zasahuje běžněji ruce a horní končetiny.