Tuberculinum je zvláštní lék, který je nepostradatelný, jakmile ho jednou poznáme, ale popsat ho přesně, je velmi obtížné. Pacienti tohoto typu jsou ve svých náladách a chování nepředvídatelní. Chvíli jsou mírní a laskaví a za chvíle zlomyslní a destruktivní.

V nitru jsou to lidé, kteří zapalují svíčku na obou koncích. Cítí, že život je krátký a že ho musí využít naplno. Nikdy nejsou opravdu spokojeni sami se sebou ani s druhými lidmi. V raných fázích jsou to lidé velice schopní, se značnou vitalitou, ale tento stav neudrží. Promarní sami sebe „své síly“. Jsou plni protichůdných citů: na jedné straně usilují o naplnění a změnu, na druhé straně se cítí být nespokojeni a popudliví.

Pozorujte například dítě Tub. Nikdy nemůže být ničím uspokojeno jako Cina nebo Cham. U Tub. to však je více než momentální impulzivní rozmar. Je to hluboká nespokojenost, která vede k destruktivitě. Dítě Tub. je úmyslně škodolibé. Zjistí, co je vaším nejcennějším předmětem a rozbije to, viz. rubrika „Rozbíjí věci“ v repertoriu. Právě, když máte někam jít, rozzuří se, jen aby vám plány překazilo. Udělá přesně to, co mu bylo řečeno, že nemá dělat, – prostě schválnosti na truc. Může spílat své matce. Ve svém nitru se může divit, proč to dělá, ale nemůže se ovládnout. Tyto děti jsou trvalým utrpením svých rodičů a dokáží zničit celé rodiny.

Podobná patologie se projevuje i u dospělých. Pacient je nespokojený, neví, co skutečně chce a nikdo jiný nemůže najít způsob, jak ho uspokojit. Stává se podrážděným každou událostí dne a dá volný průchod svému hněvu. Spílá své ženě bezdůvodně. Nemůže si pomoci. Pro společný život jsou lidé typu Tub. velmi obtížní. Jsou agresivní a zlovolní. Jsou mimořádně sobečtí, hledají sebeuspokojení, ale nikdy toho nedosáhnou.

Ve své nespokojenosti neustále hledají změnu. Jdou ze zaměstnání do zaměstnání, nebo z místa na místo – vždy ve snaze a hledání úniku z jejich dilema. Když udělají nějakou změnu, mohou ze zpočátku cítit spokojení, ale brzy na to jsou znovu nespokojení a chtějí postoupit dál. Jsou v knihách popisováni jako „kosmopolita (světoobčan)“ – ale toto je patologický kosmopolitanismus. Mají nejen touhu cestovat, ale jsou k tomu i hnáni.

Ti, kteří mají klinickou zkušenost s tuberkulózními pacienty, snadno pochopí obraz Tub. Jsou to pacienti, kteří jsou hubení, rychlí, temperamentní – jako Sulph., Phos., Nux-v. Mají rychlý metabolismus a rychle spalují tuky. Rychle hubnou: jakmile jednou onemocní, rychle spějí ke konci a k smrti. Pacient Tub., i když není nutně nemocný, nese tento pocit destrukce a smrti hluboko v sobě. Cítí, že jeho život se krátí, a tak spěchá, aby z něho měl co nejvíce, pokud ještě může. Pacienti Tub. jsou známí svou sexuální hyperaktivitou, mají silnou sexuální touhu. Jdou z jednoho poměru do druhého, ale jejich milostné aféry jsou velmi bouřlivé – mnoho zvratů a konfliktů. V jejich náladovosti a potřebě změn je těžké je chápat nebo je uspokojit.

Klinické zkušenosti prokázaly, že se TBC pacienti léčí lépe v horských lesích se suchým klimatem. Totéž platí pro Tub. pacienty. Když jsou popuzeni, obvykle chtějí být sami a nejlepší věcí pro ně je procházet se na otevřeném vzduchu v horách. Z nějakého důvodu se jim daří lépe v borovicovém lese. Naopak se necítí dobře na mořském pobřeží. Všeobecně se jejich stav zhoršuje chladným vlhkým počasím a zlepšuje se v teplém suchém klimatu.

Protože metabolismus pacientů Tub. rychle spaluje tuky, mají touhu po tučném. Zejména mají rádi vepřové maso, výrobky s ostrou chutí jako salámy a uzená masa. Rovněž milují zmrzlinu.

Tito pacienti se velice potí, zejména v noci. Je to vydatný pot po celém těle, kterým pacient propotí ložní prádlo. V noci se musí převlékat. Není to zvláště páchnoucí pot a nemusí to být při horečce.

Typickým znakem Tub. je strach ze psů a zejména koček. V obtížných případech vás může strach z koček dovést k případům Tub. Někdy to nebývá popsáno jako strach, ale jako odpor. Říkají, že nenávidí kočky, že nemohou snést dotýkat se jich, dokonce mohou mít alergii na srst koček nebo psů.

Destruktivita Tub. se projevuje v jiném typickém znaku. Pozoroval jsem ji u pacientů, kteří byli tímto lékem vyléčeni. Jestliže vidí ostrý nůž, představí si zvuk, který vzniká při vbodnutí do někoho – praskání kostí a tkání. I když by Tub. nemělo být předepisováno rutinně, přesto je často indikováno u pacientů s osobní historií nebo rodinnou historií TBC. Jakmile u nějakého pacienta zjistíte tuto historii, vždy se vyplatí pátrat po jiných typických znacích – strach z koček, touha po vepřovém, po tučném, silné pocení, častá nachlazení, zlomyslnost, touha po změně atd. Když se vynoří jasný obraz, potom je lékař oprávněn předepsat Tub. Často se setkáváme s pacienty, kteří měli v minulosti TBC, ale byli léčeni ATB. Jestliže to byl Streptomycin, může se objevit ochromující závrať. Tato závrať není specifická, neexistují zde žádné modality. Pacientům připadá, že je hlava sevřená nebo jako by byla plná nesmyslů. Tato symptomatologie může odpovídat Tub., ale jednoho dne můžeme zjistil, že potenciální Streptomycin odhalí tento symptom při provingu.