Umělá hmota je odzkoušena nedávno v Bombaji Sankaranem a Divií Chabrou. Jeden z převažujících stavů mysli , který vyplynul ze zkoušky byl oddělený náhled na věci, oddělení, izolace – klíčové slovo.
Pocit, že všechno je stejné – trochu jako stav opia.
Tam kde má být bolest – není, kde by měly být city je lhostejnost. Hodně lidí mělo sny o prostitutkách, sex bez jakýchkoliv pocitů – jenom akt bez všeho.
Izolace pocitů a zestejnění pocitů. Jako plastikový obal – nemá žádnou cenu, vyhodíme ho. Pocit , že život je bezcenný. Někteří ze zkoušejících také měli pocit bezcennosti. Může to být užitečný lék pro lidi žijící ve městech – jako obrana proti tomu, co se kolem děje, kdy pocit osobní ceny byl hrozně degradován, jako lidé, kteří žijí na ulici ve velké kartonové krabici. U těchto lidí nikdy nemáte pocit násilí, všechno je jedno. Když převládne syfilis, násilí a destrukce je psorická fůze. Něco z toho je v obraze Aids – to je vlastně zhroucení imunitního systému, tělo už není schopné se bránit. Ve stejné době když se Aids rozšiřoval ve společnosti, objevil se další fenomén, zneužívání – sexuální zneužívání, zneužívání hrubosti, trestání dětí a hlavně sexuální zneužívání dětí. Zde opět jde o to, že byly narušeny hranice já – hlavně u sexuálního zneužití. Aids začalo v určitých komunitách (komunita homosexuálů hlavně na západním pobřeží USA), homosexuálové mohli provozovat styk kde chtěli, s kým chtěli.
Homosexuální styk probíhá přes konečník, je bolestivý, často krvavý, násilný – je to komplikované na jedné straně to mají rádi a nadruhé ne (je to bolestivé). Je to místo, odkud vychází stolice, je to ohromné tabu (větší tabu než sex – defekace). Skupina lidí provozující sex na místě defekace. Opět to připomíná něco z umělé hmoty. Bezcenná věc, která se vyhodí po použití. Je zde opět násilné narušení já – jak psychologicky, tak fyzicky.
Zdroj: The London College of Classical Homeopathy – přednáška Misha Norland 12. – 14. května l995